Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
Aflatoxiny v potravinách a jejich vliv na DNA a buněčné linie
Šislerová, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Aflatoxiny představují kvůli jejich vysoké toxicitě a karcinogenitě velké nebezpečí, kterému se v běžném životě snadno nevyhneme. Intoxikace aflatoxiny způsobuje velkou řadu onemocnění od těch lehčích až po nekrózu orgánů či smrt. Nejvíce aflatoxiny postihují játra, kde dochází k jejich odbourávání a vzniku následných metabolitů, které jsou pro tělo nejtoxičtější. Z tohoto důvodu je jejich přesné stanovení a porozumění principu jejich účinků velmi důležité. V práci byly kalibrovány metody pro sledování a k bližšímu určení vlivu aflatoxinů na lidské buňky. K tomuto sledování byly použity metody: MTT testy viability, fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Jako další bylo proměřeno množství přítomných aflatoxinů v různých potravinách s odlišnými podmínkami skladování. Pro tuto analýzu byly použity ELISA testy RIDASCREEN Aflatoxin Total a RIDA Aflatoxin column. Kalibrované metody byly porovnány s metodami již používanými pro stanovení vlivu aflatoxinů a výsledky ELISA testů byly porovnány s limity množství aflatoxinů povolenými Českou legislativou. Žádná z kontrolovaných potravin neobsahovala nadlimitní koncentraci aflatoxinů, která je v České republice stanovena na 4-10 µg/l (liší se pro různé druhy potravin). Nejvyšší hodnoty aflatoxinů vykazovaly potraviny, které byly špatně skladovány ale nebyly viditelně napadeny plísněmi. Byla stanovena hodnota LD50 pro aflatoxin B1 na 12,25 µM. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven druh buněčné smrti, kterou aflatoxin způsobil a tato data byla dále potvrzena díky snímkům z fluorescenční mikroskopie.
Využití hmotnostní spektrometrie ke stanovení markerů oxidativního stresu a mykotoxinů
Čumová, Martina ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce bylo stanovení isoprostanů – markerů oxidativního stresu a dalších látek, které mohou být přítomností oxidativního stresu ovlivňovány. Sledování isoprostanů iPF2-III, iPF2-VI, iPF2-VI, astaxanthinu a polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zejména pak kyseliny arachidonové (AA) probíhalo v jikrách lososa obecného (Salmo salar). Byly vyvinuty a optimalizovány metody stanovení těchto látek pomocí chromatografických metod ve spojení s konvenční nebo hmotnostně spektrometrickou detekcí. Výsledné metodiky byly použity pro kvantifikaci sledovaných analytů v jikrách Salmo salar, lišících se svojí životaschopností a vývojovým stadiem. V nepřeživších jikrách bylo obsaženo větší množství sledovaných isoprostanů a kyseliny arachidonové a zároveň nižší množství astaxanthinu než v kontrolních vzorcích jiker (reprezentujících nezatížené jedince). Také relativní zastoupení PUFA bylo ve vzorcích nepřeživších jiker vyšší než v kontrolních vzorcích. Čerstvě nakladené jikry obsahovaly srovnatelnou hladinu sledovaných isoprostanů s kontrolními vzorky. Pouze isoprostan iPF2 IV byl obsažen v kontrolních vzorcích pod limitem stanovitelnosti, zatímco čerstvě nakladené jikry obsahovaly nízké, avšak kvantifikovatelné množství. Vyšší hladiny PUFA a kyseliny arachidonové ve srovnání s kontrolou byly pozorovány u čerstvě nakladených jiker. Nicméně statisticky významný byl pouze rozdíl v množství astaxanthinu. Rozdílná hladina PUFA a astaxanthinu v jikrách mohla souviset s jejich biochemickou spotřebou během vývoje. Životaschopnost jiker Salmo salar proto mohla být ovlivněna přítomností oxidativního stresu. Druhá část této práce se zabývá sledováním mykotoxinů v potravinách a krmivech. Mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované plísněni. Jsou to všudypřítomné nežádoucí přírodní kontaminanty, které mohou vážně poškodit zdraví lidí a zvířat. V současné době je známo více než 500 druhů mykotoxinů. Evropskou legislativou je však regulováno pouze velmi malé množství z nich. Evropská komise však žádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o data vedoucí k zavedení regulačních limitů pro další mykotoxiny. V této studii byla vyvinuta multireziduální metoda pro stanovení 17 mykotoxinů v biotických materiálech. Metoda zahrnuje jak mykotoxiny regulované EU, tak i další mykotoxiny v souladu s požadavky EFSA (aatoxiny, deoxynivalenol, nivalenol, zearalenon, fumonisiny, ochratoxin A, T-2 toxin, HT-2 toxin, enniatiny a beauvericin). Analyty jsou z matrice izolovány pomocí modifikované metody QuEChERS a analyzovány s použitím ultraúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS). Metoda navíc umožňuje ze stejného extraktu stanovit i ergotové alkaloidy (ergokornin, ergosin, ergokryptin, ergokristin a jejich odpovídající epimery). Vyvinutá metoda byla použita pro monitoring mykotoxinů a ergotových alkaloidů v krmivech a surovinách pro jejich výrobu a v pivovarském ječmeni a sladu z něj připraveném.
Plísně a obytné budovy
Dvořák, Tomáš ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na plísně v obytných budovách. Na jejich výskyt a podmínky pro jejich růst a rozmnožování. Definuje jejich rozdělení, morfologii, metabolizmus a způsob rozmnožování. Popisuje nejvýznamnější rody plísní, jejich identifikaci a postup při eliminaci. Praktická část se zaměřuje na dvě metody stanovení výskytu plísní ve dvou rozdílných typech obytných budov, v panelovém domě a v domě rodinném. Cílem praktické části bylo vyhodnotit rody vyskytujících se plísní.
Stanovení mykotoxinů v komerčních pivech
Martiník, Jan ; Benešová,, Karolína (oponent) ; Mgr. Marek Pernica, Ph.D (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou sekundární metabolity mikroskopických vláknitých mikromycet, které jsou schopné napadat obiloviny. Používáním kontaminovaných surovin může dojít k přenosu mykotoxinů do finálního produktu, jako je pivo. Diplomová práce se zabývá stanovením mykotoxinů v pivech. V teoretické části této práce jsou popsány vybrané mykotoxiny, jejich výskyt, toxické vlastnosti a legislativní limity dané Evropskou unii. Teoretická část se také věnuje popisu výroby piva a možnostech stanovení mykotoxinů. V teoretické části jsou také popsány metody pro statistické zpracování dat. Experimentální část práce popisuje validaci metody pro stanovení mykotoxinů v pivech. V této části je také popsána optimalizace extrakce mykotoxinů pomocí komerčně dostupné imunoafinitní kolonky 11+Myco MS-PREP®. Jsou zde uvedeny podmínky pro stanovení mykotoxinů na přístroji UPLC-MS/MS. Pro validaci byly určeny parametry linearita, přesnost, správnost, LOD a LOQ. Tato část obsahuje popis vzorků piv použitých pro stanovení mykotoxinů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat a validovat analytickou metodu pro stanovení mykotoxinů v pivech. Z validačních parametrů bylo zjištěno, že tato metoda je vhodná pro zamýšlený účel, jmenovitě pro mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, aflatoxin G2, fumonisin B1, fumonisin B2, fumonisin B3, ochratoxin A, ochratoxin B, zearalenon, -zearalenol, -zearalenol, -zearalanol, -zearalanol, deoxynivalenol, 3-acetyldeoxynivalenol, T-2 a HT-2. Výtěžnosti metody pro stanovení se pohybovali od 72,2 % do 100,0 %. Validovaná metoda byla využita pro stanovení výše uvedených mykotoxinů celkem v 89 pivech. Z celkového počtu piv bylo 37 vyrobeno v České republice a 52 v jiných evropských zemích. Mykotoxiny deoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin byly stanoveny ve všech vzorcích piva. Mezi často vyskytující se mykotoxiny patřily fumonisin B1, -zearalenol, ochratoxin A a 3-acetyldeoxynivalenol. Mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, fumonisin B2, fumonisin B3, zearalenon a ochratoxin B byly identifikovány v méně než 50 % vzorků. Mykotoxiny aflatoxin G2, -zearalenol, -zearalanol a -zearalanol nebyly stanoveny v žádném analyzovaném vzorku. Výsledky měření byly podrobeny zpracovány s využitím pokročilých statistických metod jako je shluková analýza,analýza hlavních komponent a korelační analýza pro vybrané mykotoxiny aflatoxin B1, fumonisiny, ochratoxin A, -zearalenol, deoxynivalenol, 3-acetlydeoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin. Výsledky měření byly také porovnány s publikovanými studiemi.
Mykotoxiny v kvašených nápojích
Martiník, Jan ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Běláková,, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní a hub, které napadají obiloviny, hrozny vína nebo jablka, které se používají na přípravu kvašených nápojů. Tato práce se zaměřuje na mykotoxin patulin, který se primárně nachází v ciderech. V teoretické části jsou popsány vybrané mykotoxiny, legislativa týkající se těchto mykotoxinů a jejich výskyt v kvašených nápojích. Část teoretické části je také věnována popisu kvašených nápojů a analytickým metodám sloužícím ke stanovení mykotoxinů v nápojích. Experimentální část se zabývá validačními parametry metody na stanovení patulinu a 5-HMF. Dále se také zabývá extrakcí těchto látek a jejím stanovením. Pro stanovení mykotoxinu patulinu byla použita extrakce pomocí kolonky EASIMIPTM PATULIN a koncentrace patulinu byla změřena pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s detekcí fotodiodového pole (UPLC/PDA). Stanovení patulinu a 5-HMF bylo provedeno v celkem 33 vzorcích ciderů, 9 vzorcích jablečných šťáv, 2 vzorcích vína a 2 vzorcích radlerů. Patulin byl nalezen u 6,1 % vzorků ciderů a u 44,4 % vzorků jablečných šťáv. 5-HMF byl nalezen u obou vín a radlerů, u 78,8 % ciderů a u 77,8 % jablečných šťáv. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány všechny výsledky měření. Výsledky měření byly porovnány se zahraničními studiemi.
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.